Iva Hédlová - alternativní terapeutka, mistr reiki

KERBLÍK - NEJEN BOHATÝ ZDROJ VITAMÍNU C

Sladká anýzová chuť v kombinaci s chutí petrželky a estragonu v nás vyvolává představu vzácného jemného koření. Tato bylinka je sice jemným kořením, není však vůbec vzácná ani nijak náročná na pěstování.

 

Setkáváme se s ní na mnoha místech, kde roste jako plevel. Řeč je o kerblíku, bohatém zdroji vitamínu C i dalších zdraví prospěšných látek. 

Co je kerblík zač?

Kerblík je nenáročná rostlinka z čeledi miříkovitých, vyskytující se u nás jako kerblík lesní i jako kerblík třebule. Oba kerblíky můžeme najít volně na loukách, polích, mezích či lesích jako plevel.

Mají podobný vzhled. Kerblík lesní je na rozdíl od kerblíku třebule velmi málo používán. Vzhled  kerblíku třebule velmi připomíná petržel. Kerblík je nenáročná rostlinka, dorůstající do výšky 25 až 40 cm, kterou můžeme bez problémů pěstovat i na zahrádce.

Kerblík

Kerblík pochází z oblasti Středomoří, jako koření ho používali již staří Římané. V Evropě byl hojně rozšířen během středověku, byl také nedílnou součástí staročeské kuchyně. Ze staročeských lidových názvů kerblíku  „střebule“, „stokláska“ a „třebule“ je v současnosti používán název „třebule“.

Koktejl zdraví prospěšných látek

Kerblík lesní je podobný kerblíku třebuli vzhledem i složením. V obou kerblících najdeme hojné množství vitamínů C, A, B1, B3, B6, B9, draslíku, vápníku, hořčíku, železa, fosforu, zinku, manganu, selenu, flavonoidů, glykosidů, éterických olejů i vlákniny.

Kerblík je známým bohatým zdrojem vitamínu C. Málokdo však ví, že v kerblíku najdeme také velké množství bílkovin(ve 100 gramech kerblíku je obsaženo 23,2 g bílkovin). V době nedostatku jídla proto představoval kerblík pro naše předky významný zdroj bílkovin. 

Kerblík třebuke
Kerblík třebule, ilustrace; Foto:
Wikipedia

Na rozdíl od kerblíku třebule je kerblík lesní velmi málo používán. Podle některých odborníků obsahuje kerblík lesní některé látky, které jsou pro nás mírně jedovaté. Jiní odborníci objevili v kerblíku lesním zdroj lignanů, druhu nerozpustné vlákniny, která se vyznačuje protirakovinnými účinky.

Prospěšnost kerblíku pro naše zdraví

Kerblík byl významnou bylinkou, kterou naši předci používali v době půstu pro očistu těla. Díky svým močopudným účinkům totiž tato bylinka podporuje vylučování škodlivých odpadních látek z těla.

V lidovém léčitelství je kerblík používán pro detoxikaci jater, žlučníku i ledvin.

Kerblík je rovněž známou bylinkou, která podporuje trávení, mírní nadýmání a pomáhá při žaludečních potížích. Tím však výčet prospěšnosti kerblíku pro naše zdraví nekončí. Díky protizánětlivým účinkům je velkým pomocníkem při léčbě zánětů močového ústrojí a ledvin.

Kerblík dále podporuje prokrvování tkání, což z něho dělá bylinku vhodnou pro astmatiky. Může nás také zbavit chronických průjmů, zlepší krevní oběh a sníží náš vysoký krevní tlak. Je také cenným pomocníkem při léčbě onemocnění horních cest dýchacích, při bronchitidě i při nemocech kloubů.

„Třebuli“ ocení i ti, kteří bojují s nadbytečnými kily – kerblík pomáhá zrychlit metabolismus, obsahuje vlákninu, velké množství bílkovin a malé množství kalorií.

Při hubnutí potřebujeme tělu dodat bílkoviny. Ty jsou však mnohdy obsaženy v potravinách, které v sobě skrývají nemalé množství tuků a tím i kalorií. Kerblík je jedním z bohatých zdrojů bílkovin, jež jsou zároveň chudé na tuky i na kalorie.

Detoxikační kůra našich babiček z kerblíku

Kerblík sloužil našim předkům jako detoxikační prostředek. Připravovali si z něj čaj na čištění krve. Detoxikační kúru z kerblíku doplňovali hojným pitím čisté vody.

Detoxikační čaj z kerblíku připravíme zalitím několika čerstvých lístků 250 ml vroucí vody a necháme 15 minut louhovat. Potom scedíme a popíjíme. Je doporučováno denně používat nejvýše 5 g natě. 

Kerblík čaj

Kerblík v naší kuchyni

Kerblík má jemnou a lahodnou chuť, což je jeho další velkou předností. Můžeme ho proto bez obav použít všude tam, kde používáme petrželku. Hodí se do salátů a dalších zeleninových jídel, polévek, sýrů, omáček, k vejcím, rybám, drůbežímu či jehněčímu masu.

Můžeme jím ochutit také hrách, rajčata, tvarohové pomazánky nebo mletá masa. Kerblík lahodí také se sladkými jídly, lze jej přidat do marmelád, jogurtů, podmáslí a dokonce i do tvarohových koláčů, jako to dělali naši předci.

Nejlepší a nejzdravější pro zpracování v kuchyni je čerstvá nať, která si zachovává charakteristické aroma i chuť. Sušením se ztrácí aroma, chuť i některé prospěšné látky. V kuchyni používáme kromě listů také sušená semínka kerblíku. 

Vepřové maso s borůvkami a kerblíkem
Vepřové s borůvkami a kerblíkem; Foto: 
Flickr

Pěstování kerblíku na zahrádce či v květináči

Kerblík je nenáročná bylinka, kterou si můžeme pěstovat sami na zahrádce či dokonce v květináči za oknem nebo na balkoně. Pěstujeme ho jako jednoletou rostlinku, což znamená, že každý rok jej musíme vysít znova.

Kerblík miluje polostín, vlhko a snadno propustnou půdu bohatou na dusík. Pokud ho budete pěstovat v květináči, nezapomeňte na dostatečnou drenážní vrstvu a pravidelnou zálivku. Bylinka nemá problém růst i na slunci, avšak kerblík pěstovaný v polostínu bude vynikat výraznějším aroma.

Ideální dobou pro výsev semen je duben až září. Kerblík vysazený v září přezimuje a brzy na jaře se objeví čerstvé listy, které můžeme ihned sklidit. Listy sbíráme před začátkem kvetení. Vhodným způsobem jejich uchovávání je zmrazení. Zmrazené listy si totiž na rozdíl od sušených listů uchovávají aroma i chuť.

Autorka: Evžena Janovská

Foto: Wikimedia

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 4.50 (1 hlas)
nacita se...