Alternativní medicína, zdravý životní styl, ezoterika

PESTRÝ PODZIM ŽIVOTA

Zdroj: freeimages.comVěk, kterého se člověk může potencionálně dožít, dnes vědci kladou do rozmezí 110 až 120 let. Takového věku však dosahují jen nemnozí.

 

    Statistický podíl starších lidí je v rozvinutém světě vysoký, hlavně ovšem díky nízké porodnosti, pokroku v lékařství a zlepšení životních podmínek.

    Zatímco se čtyřicátníci už nepovažují za "středněvěké" a očekávají, že i v padesáti a šedesáti se budou cítit a vypadat dobře, s důchodovou hranicí se stále pojí vyhlídky nudy, nečinnosti, ztráty nezávislosti a osamocení způsobeného bolestnou ztrátou. Je to opravdu nevyhnutelné? Naše poměry a způsob života určitě rychlost stárnutí ovlivňují. Mnoho psychologů však zastává názor, že rozhodující roli hraje stav mysli. Očekáváme-li, že v sedmdesáti zestárneme, pravděpodobně se to stane.

   Gerontologové (odborníci, zabývající se stárnutím) zjistili, že proces stárnutí je souhrou mnoha změn – vnitřní hodiny organismu např. zpomalí produkci mnoha důležitých hormonů. Imunitní systém slábne a odolnost vůči nemocem klesá. Je zde však také běžné opotřebení těla slunečním ultrafialovým zářením, znečištěním životního prostředí, léky, pesticidy a každodenní fyzickou námahou. Všechny tyto vlivy vedou ke vzniku vysoce aktivních atomů nebo jejich skupin, které reagují s dalšími a poškozují tak buňky lidského organismu a kolagen (bílkovinná vlákna). To vede k příčnému spojování vláken, která se pak splétají a kůže v důsledku toho ztrácí pružnost. Rozvíjejí se vrásky, žíly a tepny kornatějí, svaly měknou a údy tuhnou.

   Výzkumy však ukazují, že některé primitivní národy, živící se nepříliš bohatou přírodní stravou (např. rybami a obilninami) se dožívají pokročilejšího věku a cítí se zdrávi, plní energie, přičemž téměř neznají západní degenerativní choroby typu artritidy nebo srdečních obtíží. Strava má tedy na dlouhověkost významný vliv. V boji proti stárnutí může pomoci několik alternativních terapií.
 

Co doporučují terapeuti

FYTOTERAPIE
Ruští vědci zastávají názor, že ženšen zvyšuje odolnost těla vůči nemocem, únavě, stresu a stárnutí. Kořen ženšenu ze Sibiře je lehce povzbuzující a zlepšuje prý paměť a chrání před poškozením buněk a kolagenu, též před příčným spojováním vláken. Korejský ženšen prý zase pomáhá tělo očistit od škodlivých látek a zbavuje únavy i deprese. ( Někteří západní lékaři však zastávají názor, že lidé s vysokým krevním tlakem by neměli ženšen užívat ).

   Mexičtí fytoterapeuti tvrdí, že sušené kořínky přestupu a damiánu mají stejný léčivý účinek jako konvenční terapie hormonální substituce, ovšem bez vedlejších účinků. Tyto byliny také napomáhají k obnově funkce reprodukčních systémů, zejména u mužů. Nejsou tak účinné jako samotná hormonální léčba, a proto méně narušují vnitřní rovnováhu organismu.

   Čaj připravíme z lžičky sušených lístků damiánu v šálku vařící vody.Louhujeme pět minut, před pitím scedíme. Nálev připravíme z 25g přestupového kořene vařením v 600 ml vody po dobu 25 minut. Poté scedíme a pijeme. Podle fytoterapeutů je nejlépe užívat tyto dvě byliny mezi 40. a 50. rokem života. Dvě lžíce ( 40 ml) dvakrát denně po dobu dvou až šesti týdnů. Je však nutné poradit se s fytoterapeutem, dávkování se totiž liší případ od případu.

   Příště si řekneme, co doporučují další alternativní terapeuti.

Iva Hédlová podle Reader´s Digest

 
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hodnocení 4.50 (3 hlasů)
loading...